Typické čecháčství, a nebo lenost ? Více než polovina z nás byla o volbách někde zalezlá.
Tak co vlastně chceme ?
I když jsem zastáncem “rčení“, že pokud by volby měly možnost něco změnit, tak už by je dávno zakázali, ale stále je to možnost se projevit, vyjádřit se, a nebo minimálně dát “něco“ a "někomu" najevo. Nejdříve čtyřicet let nadáváme, fňukáme a brečíme, že za bolševika to bylo s volbami, tak jak to bylo … nepovinně povinná anabáze se 100% účastí. Ale nám to vlastně vyhovovalo, protože jsme měli na co nadávat, což je pro nás typické. Teď, téměř třicet let, po sametu se nám právo volit už pěkně zajídá. Jak jinak si vysvětlit, že větší polovina obyvatel naší země zůstala během voleb někde zalezlá a vyčkávala, až bude po ….., aby mohli opět spustit kolovrátek a stále dokola na všechno nadávat ? V těchto dnech byla ta možnost se projevit a dát najevo případnou nelibost, a to racionálnějším způsobem, než od pondělí opět začít vyvěšovat rudé trenky, snažit se zasáhnou státníky z dětské kuličkové pistolky, házet na politiky plastové láhve, a nebo vajíčka, vypískávat politiky z mítinků, a nebo se srocovat v ulicích s narychlo načmáranými transparenty. A nedej Pane Bože, kdyby mělo někdy být o něčem referendum, to bychom se neslezli už tuplem. Celkový dojem z voleb je asi takový, že už prakticky 24 hodin, NON-STOP, se na ČT 24 potí a griluji reportéři Augustová & Kubala, kteří stále dokola papouškují všelijaké cifry v procentech, které stejně běží na spodním okraji obrazovky … je to pěkně barevně vyvedené a sladěné, to se musí uznat. Všechno zaštiťují rozhovory s politiky, kteří moc hodnotit sebe nechtějí, ale spíše vždycky poukazují na toho, kdo se potápí, co bylo propadákem. No, a k účasti, tedy k důvodům neúčásti, tak to se nechá radši, až na prognostiky. A nebo na psychology ? V každém případě, ať volby dopadnou, jak dopadnou, tak chabá účast je prakticky dalším a určitým projevem našeho vlastenectví. Je to obraz a odraz toho, jak nám, některým, záleží na tom, čemu se říká naše vlast, naše domovina. To, že jsme s vlastenectvím na štíru, tak to je poměrně známá věc, a to už i za hranicemi naší země. Holedbáme se, jak to tady šlape, děláme se hezkými, ukolébali jsme se tím, že se u nás žije relativně v klidu a bezpečí, ale některé zcela zásadní věci nám začínají unikat. Možná bude třeba otázka času, kdy si někdo zvenčí všimne, jak na to naše vlastenectví kašleme, jak se nedokážeme semknout a nedokážeme vyrazit společně, jako národ, k volbám. Že prakticky o vlastenectví a patriotismu dokážeme pouze žvanit po hospodách. Že např. obrana naší země je vlastně postavena výhradně na žoldnéřských misích daleko od našich hranic. I když, pozor, už se začíná znovu uvažovat o povinné vojenské službě, ale nějak uniká, že na to nemáme techniku, zbraně, kasárna, uniformy … etc. … nemáme nic. Zmiňovat se o patriotismu, některých našich sportovců v souvislosti s reprezentací naší země, tak to je naprosto zbytečné. Šlágrem poslední doby je rozesílat omluvenky trenérům, a nebo se to tam v tom repre-tričku nějak přetrpí, hlavně, že mám čárku za účast. A když už není jiná možnost, tak se vyhrožuje, že budu radši závodit za jinou zemi, samozřejmě důvodem jsou prachy, největší zlo a průser na této planetě. Aby nás toto všechno jednou zase nemrzelo. Nikdo si nepředstavuje, ani si to snad nepřeje, aby byla účast ve volbách 100 %, to už tady bývávalo, a je to úplně o něčem jiném. Ale nezájem o volby u více než poloviny národa, tak to je opravdu kardinálně žalostné a hlavně o něčem vypovídající.
Ivo Panuš
Mohla by to být naše vnučka, dcera, sestra, ale většina by jí nejraději přibila na kříž.
Zpráva o tom, že uvězněná Tereza H. v Pakistanu si podala odvolání, tak vyvolala ve všeobecném měřítku opětovnou vlnu nenávistných komentářů a vzkazů do pakistánské věznice v diskuzích zveřejněných článků jednotlivých médií.
Ivo Panuš
Epilog, a nebo post scriptum: „Lidé bděme!“
Poselství všem těm, kteří ještě neprocitli a stále slepě věří mystifikacím a intrikám o naší sociální politice, o vytváření důstojných podmínek pro naše občany, a že to naše milostivá vrchnost s námi myslí jen a jen dobře.
Ivo Panuš
Přišel jsem o zdraví kvůli rodině, a nebo jsem přišel o všechny kvůli mému zdraví?
Na každý pád jsem "v tom" zůstal sám.Je dost možné, že jsem již tuto otázku v sobě řešil, ale ono to už všechno trvá, tak nekonečně dlouho. Slušností je dát vědět, sdělit, co se děje, a nebo co se odehrálo, případně se rozloučit.
Ivo Panuš
Nervózní a vzteklej, jako sáňky v létě ...
...by měl být ten co “zapomněl“ na zpoplatněné “panelovce“ někde u Humpolce zátaras chovající se, jako trychtýř. Co Vy na to, pane ministře Ťoku? A laskavě, neházejte umíněně vinu na kamioňáky, kteří za to, že sněží opravdu nemohou.
Ivo Panuš
Kdy natočí parodii o naší milostivé vrchnosti podle předlohy povídky V zámku a v podzámčí?
Zásadně nesouhlasím s parodií podle předlohy Harry Potter, jelikož to vzbuzuje dojem, že cílem je ještě více diferencovat naší společnost ... boháč & chuďas ... je to ve stylu "já na to mám". Celou parodii považuji za zcela nemístnou.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Absurdita blahobytu. Miliardy porcí jídla končí v koši, nejvíc plýtváme doma
Premium Přestože existují potravinové banky, kam míří neprodané jídlo ze supermarketů a řada hotelů,...
Záchranka na maratonu ošetřila 52 běžců po kolapsu, do nemocnice museli čtyři
Záchranáři na Pražském mezinárodním maratonu ošetřili 52 běžců, vesměs po kolapsu. Informovali o...
Čínský prezident přiletěl na návštěvu Francie. „Vítali“ ho naštvaní Tibeťané
Do Paříže přiletěl čínský prezident Si Ťin-pching, který v pondělí zahájí dvoudenní státní návštěvu...
Al-Džazíra končí v Izraeli, rozhodla vláda. Televize se chce bránit
Izraelská vláda v neděli jednomyslně schválila ukončení činnosti katarské televizní sítě Al-Džazíra...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 236
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1040x
...život mě naučil,že nejnebezpečnější a nejbezpečnější zároveň, jsou zbraně : -lidský jazyk -tužka -papír ... nakonec ne jednou jsem se stal terčem posměchů,ironických poznámek,zesměšňování a ponižování,že moje IQ a schopnost komunikovat,odpovídá tomu,že musím psát,a to nejlépe ještě do konceptu...ano,tak mě to život naučil,nestydím se za to a budu v tom i pokračovat dále,jelikož se mi to osvědčilo i z dob,když mi bylo vyhrožováno odstraněním a fyzickou likvidací,když jsem byl vystaven a stal se obětí rabování a plundrování,když jsem byl uvržen do SAMOTY,když jsem zůstal na všechno a ve všem SÁM.....ale osvědčilo se mi to i v době,kdy po tom všem,mi byl navrhut SMÍR v domnění,že bude vše ZAPOMENUTO...
P.S. Z přetrvávajících zdravotních důvodů není moje motorika ještě úplně vpořádku, v souvislosti s vkládáním myšlenek skrz klávesnici na "papír", a tak to může někdy působit diletantsky, až komicky :-(