Tradiční dilema Jaromíra Jágra, kde letos budu hrát, tak to připomíná spíše už kovbojku …

…a není se čemu divit, jelikož se příliš špekuluje a kombinuje, tak je z toho motanice, až se to celé překombinuje. Otázkou zůstává jestli se už neprošvihnul ten správný čas, kdy opustit hokejový mejdan a zavřít za sebou dveře.

Každopádně, hned na úvod, musím podotknout, že celou dobu co J.J. se věnuje hokeji, tak jeho hokejovou misi se zájmem sleduji a je pro mě uznávaným sportovcem, který opravdu za svůj život v ledním hokeji něco dokázal. Už jenom to, že hokeji vlastně odevzdal celý svůj dosavadní život, a to i na úkor možnosti si založit svojí vlastní rodinu. Je to sice naše sportovní ikona, ale poslední dobou si nějak neuvědomuje, nebo spíše nechce uvědomit, že opravdu žádný strom neporoste, až do nebes, a že tak jako všechno jednou začíná, tak to i končí. Celebrity, sportovci, uznávaní a fenomenální sportovci, to mají o to složitější, že je velice složité, těžké a komplikované citlivě odhadnout … to pomyslné, tak čau, já už to balím. Je určitě velice těžké odhadnout tu hranu odchodu, kdy na jedné straně je ještě brzy, ale na straně druhé už je pozdě. Ne jinak to je, a nebo tedy bude i u J.J., který hokej miluje, a který i miluje NHL. To, že jeho loňská sezóna byla už taková nemastná-neslanná, a nebo, ani ryba, ani rak, kterou prožil na Floridě, tak to je neoddiskutovatelné. Ale floridský klub, v globále, ten také nedopadnul nijak extra dobře... podle představ chlebodárců jednotlivých hráčů určitě ne. Je sympatické, že J.J. neustále se snaží na sobě pracovat, co se týká fyzičky, ale každý máme určitou kapacitu přes, kterou se nelze dostat. To souvisí s jedinou spravedlností na tomto světě, což je stárnutí … každému z nás ukrajuje stejně a stárnutí nelze zastavit. To, že se rodí další hokejisté, že se vychovávají v přípravkách nové potencionální hokejové hvězdičky, které jednou dospějí a vyjedou do té hokejové show, mladí, něco mezi „náct“ a „cet“, plní elánu a vitality, stejně, tak jako před lety tuto šanci dostal J.J., tak to je zcela logické. Bohužel, jak plynou roky, tak se i rozevírají ty pomyslné nůžky mezi hokejovým mládím a stářím, kdy rok od roku je to rozevření větší a větší. A tuto situaci zcela určitě nejde plně eliminovat tím, že si víc naložím v tréninku, a nebo kompenzovat svými zkušenostmi a charismatickým chováním nejenom na ledě, ale i v kabině. J.J. zcela určitě je tou ikonou, která má ty zkušenosti k předávání, ale i on sám si uvědomuje, že to postupem času, tento stav, tato situace, začíná být kontraproduktivní, jelikož ti mlaďasové se bojí něco říct, a nebo něco udělat na ledě. Toto přiznal i v rozhovoru na ČT sport s reportérem Robertem Zárubou, který mu pokládal i další lišácké otázky. Bylo zcela evidentně vidět, že momentálně J.J. dost tápe, co se týká toho co s ním bude, i když se to snaží, tak nějak, maskovat a odlehčovat jeho typickým humorem, který v tuto chvíli spíše připomíná humor šibeniční. Rozhodně upřímně uvedl, že jeho,ale i jeho agenta překvapilo, že Florida s ním už neprodloužila smlouvu …. a jemu se zrovna tak na Floridě začalo líbit po všech stránkách. No a vlastně od té doby je volným hráčem, s tím, že by byl avizován nějaký přehnaný zájem ... ten tedy se zatím nekoná. Takže se z toho stává pro letošní rok taková divoká zápletka, kdy na jedné straně si nikdo neumí připustit, a nebo nechce přiznat, že se již prošvihnul ten správný čas, ta správná chvíle pro opuštění hokejového mejdanu s patřičným přibouchnutím za sebou dveří. Teď už to půjde o poznání hůře, rozhodně co se týká psychické pohody, sebevědomí a jeho ega. A na straně druhé, vzhledem k této situaci, značně klesá kredit samotného hráče..... samotnému J.J. nelze prakticky za celou jeho hokejovou kariéru nic vytknout, vždy dělal čest, jako náš sportovec, a vždy odváděl co nejlepší výkon, v rámci možností, i v reprezentaci. Já osobně, a to je pouze můj názor, kdy si jsem vědom, že i celá řada lidiček se mnou nebude souhlasit, jej ctím a uznávám po celou dobu jeho kariéry, beru jej jako člověka, který opravdu toho hodně dokázal a celý dosavadní život věnoval hokeji. A to, že se mu nechce skončit s hraním hokeje, jako takovým, tak to se nelze divit, ani jej nelze nijak kritizovat za to, že třeba už promáchnul tu šanci odejít na svém vrcholu, když už tedy končit, tak tam, kde vlastně začínal, a sice v NHL.

Není se čemu divit, protože on opravdu celý svůj dosavadní život tomu kusu černého, gumového špalku zasvětil, jako mrňous někde na rybníku, potom na Kladně …. a potom už odlet za velkou louži … možná to teď hodně budu bagatelizovat, ale troufám si tvrdit, že lední hokej mu ukradnul jeho dětství a roky dospívání, a že i lední hokej je jedním z důvodů proč nemá ještě ve svém věku rodinu.... Před chvíli jsem napsal, že by bylo sympatické končit tam, kde začínal.Ono by bylo ještě sympatičtější, kdyby toto uskutečnil přesně podle toho, kde doopravdy začínal, a sice na Kladně, tak tam i skončit, a to i přes to, že momentálně Kladno je mimo naší extra ligu. Nabízí se však velká šance a pravděpodobnost, že by to svoje Kladno dokázal vydolovat zpátky nahoru tam, kam Kladno vždycky patřilo, a sice do nejvyšší naší hokejové ligy. On vlastně ten rozhovor s Robertem Zárubou probíhal přibližně v tomto duchu, nebo alespoň o to byla snaha. Ze strany reportéra byla snaha vytáhnout a získat už nějaké konkrétní informace, jelikož co si budeme nalhávat, už se to vleče hodně dlouho, to že J.J. je bez angažmá. A na straně druhé, se J.J. snažil nic neprozradit, ale vlastně je dost možné,že ani ještě nemá co prozradit, jelikož na něm bylo vidět, že opravdu chvílemi tápe, a jenom těžko hledá slov k odpovědi na otázky. A to co tam všechno zaznělo, a sice ty spekulace jestli co nejdéle počkat na NHL, a nebo hrát v evropských klubech, či v některém z klubů naší extra ligy, a nebo dokonce i zmiňovanou variantu v Kladně, i když mimo extra ligu, a kdy za vůbec největší blamáž, a takovou třešničku na dortu, lze považovat uveřejnění toho, že pokud J.J. nedopadne NHL, že chce hrát na olympiádě ….. tak to všechno lze označit, jako pouhé výkřiky do tmy, a nebo plácání do vody …

V každém případě, až jednou nastane ten čas a okamžik toho odchodu a pověšení bruslí na hřebík, což se jednou opravdu stát musí, a také se i stane, tak by to určitě mělo být nějakým důstojným způsobem. Rozhodně by to nemělo být v situaci, v jaké je teď, a sice, že je bez angažmá... tedy, že už o něj nikdo nemá zájem a nikdo jej nechce.