… a zítra je tu Štědrý den, ale Vánoce už skončily, ještě dřív, než vůbec začaly …
… pomalu se naplňuje adventní čas, čas plný očekávání a nadějí … čas vánoční, obsahující mnoho poselství … pro každého, pro všechny … asi tak by to mělo vypadat na základě tradic, které bychom měli ctít, dodržovat a předávat si, jako poselství dalším generacím. Traduje se , že Vánoce, a vůbec celý čas vánoční, že je to čas, období, míru, klidu a pokoje, kdy bychom měli mít k sobě, tak nějak, blíž. Svátky vzájemného porozumění, úcty, lásky a přátelství. Kde jsou ty časy, že tomu tak opravdu bylo, i když život nebyl vždy lehký, jako peříčko.
Jenom s nostalgií a sentimentem si prohlížíme staré, zažloutlé a pomačkané fotografie, na kterých se mačkáme u vánočních stromečků a očí dětí jsou opravdu rozzářené … že už se dočkaly, že už je Štědrý den, na co se těšily prakticky celý rok. Kam zmizely ty časy, že všude hrály na trzích vánoční koledy a lidmi se to jenom hemžilo a všechno se to srocovalo u stánků se svařákem. Všechno je jinak, všechno je pryč, všechno se úplně vytratilo a všechno to kouzelné zmizelo. Ta nenapodobitelná tradiční vánoční atmosféra, která nás všechny do sebe pohlcovala, i když jsme se tomu „ hrdinně“ bránili, a sice tvrzením, že je to jeden velký blázinec, tak ta krásná atmosféra, která opravdu funguje jenom v prosinci, ta zima k tomu prostě patří, tak ta je prostě nenávratně fuč.
Všechno, to krásné, bylo vystřídáno strachem, obezřetností, divným pocitem, smrtí, násilím, ozbrojenými bezpečnostními opatřeními … všude z médií slyšíme, jak se kolem nás budují betonové barikády, prognózy kolik agentů by bylo třeba, aby bylo 100 % sledování všech sledovaných, jak rychle chladne stopa po prchajícím útočníkovi, v televizi vidíme záběry obrněných transportérů, které jsou rozmístněny na náměstích měst hnedle vedle kostelů, chrámů a katedrál, a nebo záběry ozbrojených hlídek se samopaly, které brouzdají po vánočních tržnicích.
Reportéři občas udělají nějaký ten rozhovor s lidmi, návštěvníky trhů, ale už se jich neptají, tak jak to bylo dříve zvykem, jestli zvládají hektický čas před Vánocemi. Jejich otázky se týkájí toho, jak se cítí, zda bezpečně, a nebo mají strach...většina z nás sice tvrdí, že strach nemáme, ale i když si to nechceme připustit, tak z psychologického hlediska nám ta situace a události z posledních dnů zalezla pod kůži, aniž bychom si to uvědomili. Podvědomně to máme tzv. v zádech, a i když všude okolo se tvrdí, že se vše vrátilo do normálu, tak stopu to v nás zanechalo určitě obrovskou, o to víc, že se to všechno odehrálo právě v období adventním, které předchází období vánočnímu.
A tak se vzájemně míjíme na vánočních trzích, potkáváme muže v uniformách se samopaly, se zájmem sledujeme, jak se na náměstí kupí betonové zátarasy, prostě vše co k vánočnímu času nepatří a nemá s klidem, pohodou a pokojem vůbec nic společného, a tak se jen ploužíme, co noha, nohu mine, bez zájmu a s apatií, žádné bláznění, žádné blbnutí, žádná eufórie, nic, snad jenom občas vyřkneme, že nás nic, ale vůbec nic nebaví.
A tak, z „povinnosti“, ty letošní Vánoce - 2016, nějak absolvovat a hlavně přežít ?
Ivo Panuš
Mohla by to být naše vnučka, dcera, sestra, ale většina by jí nejraději přibila na kříž.
Zpráva o tom, že uvězněná Tereza H. v Pakistanu si podala odvolání, tak vyvolala ve všeobecném měřítku opětovnou vlnu nenávistných komentářů a vzkazů do pakistánské věznice v diskuzích zveřejněných článků jednotlivých médií.
Ivo Panuš
Epilog, a nebo post scriptum: „Lidé bděme!“
Poselství všem těm, kteří ještě neprocitli a stále slepě věří mystifikacím a intrikám o naší sociální politice, o vytváření důstojných podmínek pro naše občany, a že to naše milostivá vrchnost s námi myslí jen a jen dobře.
Ivo Panuš
Přišel jsem o zdraví kvůli rodině, a nebo jsem přišel o všechny kvůli mému zdraví?
Na každý pád jsem "v tom" zůstal sám.Je dost možné, že jsem již tuto otázku v sobě řešil, ale ono to už všechno trvá, tak nekonečně dlouho. Slušností je dát vědět, sdělit, co se děje, a nebo co se odehrálo, případně se rozloučit.
Ivo Panuš
Nervózní a vzteklej, jako sáňky v létě ...
...by měl být ten co “zapomněl“ na zpoplatněné “panelovce“ někde u Humpolce zátaras chovající se, jako trychtýř. Co Vy na to, pane ministře Ťoku? A laskavě, neházejte umíněně vinu na kamioňáky, kteří za to, že sněží opravdu nemohou.
Ivo Panuš
Kdy natočí parodii o naší milostivé vrchnosti podle předlohy povídky V zámku a v podzámčí?
Zásadně nesouhlasím s parodií podle předlohy Harry Potter, jelikož to vzbuzuje dojem, že cílem je ještě více diferencovat naší společnost ... boháč & chuďas ... je to ve stylu "já na to mám". Celou parodii považuji za zcela nemístnou.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy
Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...
Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu
Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...
Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury
Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...
Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha
Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 236
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1040x
...život mě naučil,že nejnebezpečnější a nejbezpečnější zároveň, jsou zbraně : -lidský jazyk -tužka -papír ... nakonec ne jednou jsem se stal terčem posměchů,ironických poznámek,zesměšňování a ponižování,že moje IQ a schopnost komunikovat,odpovídá tomu,že musím psát,a to nejlépe ještě do konceptu...ano,tak mě to život naučil,nestydím se za to a budu v tom i pokračovat dále,jelikož se mi to osvědčilo i z dob,když mi bylo vyhrožováno odstraněním a fyzickou likvidací,když jsem byl vystaven a stal se obětí rabování a plundrování,když jsem byl uvržen do SAMOTY,když jsem zůstal na všechno a ve všem SÁM.....ale osvědčilo se mi to i v době,kdy po tom všem,mi byl navrhut SMÍR v domnění,že bude vše ZAPOMENUTO...
P.S. Z přetrvávajících zdravotních důvodů není moje motorika ještě úplně vpořádku, v souvislosti s vkládáním myšlenek skrz klávesnici na "papír", a tak to může někdy působit diletantsky, až komicky :-(