V koutku duše doufal, že nezapomněli číst mezi řádky, ale … je to rebel …

… mluvit se má, až tehdy, když je co říct a sdělit, v tomto případě je přesnější formulací toto tvrdit o vkládání písmenek, skrz klávesnici, na monitor PC, tedy o psaní, kdy pro blogera, či blogerku, to platí dvojnásob ...

V opačném případě se ze psaní stává nutné zlo, tedy otročina, a nebo určitá forma závislosti, kdy většina sype z rukávu jeden článek za druhým, jako na běžícím pásu, a to ještě je nutné se zabývat dodržováním mantinelů, které se v moderním světě nazývají kodexem a jsou strašákem, noční můrou, či kuratelou každého autora. Ale i já jsem „odkliknul“, že souhlasím s podmínkami a do nedávné doby jsem se nemusel, tak nějak, zamýšlet nad významem kodexu, snad při používání jadrnějších výrazů, ale ani jsem nepotřeboval řešit, kdo, a kterou periodiku ovládá, tedy pardon, kdo jí vlastní. Nebudu se tím zabývat, ani do budoucna, jelikož názor na svobodu slova, a s tím vším co je spojeného si nechám pro sebe … učili mě, že hlavou zeď neprorazím …

Nejsem pisálek, který by aspiroval na Nobelovu cenu míru za literaturu, ani nepatřím mezi ty skalní blogery, jelikož se snažím psát, no ještě to není, ani jeden rok. Nepatřím, ani mezi ty, kteří tzv. „ si honí triko „ z důvodu co nejvyššího získání karmy a dělají pro to maximum... píší cokoliv a o čemkoliv … Nezúčastňuji se z pravidla, až na vyjímky, ani diskuze, i když jsem si vědom, že je to z mé strany neslušné a slušelo by, alespoň poděkovat......ale už jsem se zde zmiňoval, v minulosti, v jednom ze svým příspěvků ( ivopanus.blog.idnes.cz/c/492012/podekovani-blogerum-a-vsem-kteri-vstupuji-do-diskuzi.html  ) , jaké důvody mě k tomu vedou, že hodnota karmy je pro mě pouhá zpětná vazba v mojí konunikaci s okolním světem, vzhledem k mému zdravotnímu stavu. A jelikož jsem se rozhodl dobrovolně, že budu psát, což mě baví a vytváří u mě i pocit kontaktu s okolním světem, tak na základě té dobrovolnosti se těžko smiřuji s určitou povinností ze sebe za každou cenu vydolovat článek, jenom abych neporušil kodex a nestal se obětí sankcí pro nepíšící jedince. I když jsem pravidla kodexu „odkliknul“, tak se mi zdá velice přísné a nekorektní, že vlastně výsledek mojí „práce“, ale pro mě hlavně vizuelní vyjádření té komunikace s okolím, té zpětné vazby je po určitém čase vyjádřen hodnotou 0,00 …. ptám se jakým právem, když jsem všem článkům věnoval určitý čas, ptám se proč, když vlastně ta karma, je pro nás autory jedinou formou odměny. A také, jak jsem se již zmiňoval, je pro některé autory karma formou soutěživé motivace, nakonec proč ne ….. Když bych to hodně zbagatelizoval, tak k té cifře jsem se musel nějakým svým přičiněním dopracovat a jedná se o můj kredit, či bonus. Tak nechápu proč si někdo usurpuje právo na to s tímto bonusem a kreditem manipulovat.

Proč takový trest ? Proč být označen a potupně ocejchován 0,00 ?

A proč tady fňukám a přestal jsem tedy  psát ? Snad, i mimo jiné proto, že mi poslední dobou to silně začalo připomínat doby mojí povinné školní docházky, což bylo v době, kdy byl ještě Husák prezidentem, a jedním z předmětů byla i Občanská výchova, kdy náš soudruh učitel nás nutil každou ranní cestu do školy si koupit obrovské Rudé Právo a z něj si vytřihnout článek s těmi šroubovanými frázemi, které jsme si museli lepit do sešitu a během hodiny jsme každý musel přednést tzv. „aktualitu“ … a tak se to stalo ... to období po letošních říjnových volbách, kdy téměř každý se snažil podle svého vyřešit úspěch, či neúspěch ve volbách, kdy byly prorokovány dopady a i postihy z voleb … řešení neřešitelných problémů a událostí … hodnocení výsledků voleb prezidenta USA … počítání kdo a kolikrát získal oblast Palmýry, která je prakticky již rozsekaná na padrť … jestli zrovna Ortel, a nebo Banga, a co na to světice Lucka Bílá...a nebo psát o počasí, ale stylem, že ve dne bude vidět a v noci bude tma … Přiznávám, že i já jsem několikrát zhřešil, nechal se unést v eufórii, a nějaký ten článek na politické téma sesmolil. Ale spíše to naplňovalo heslo, že vyjímky potvrzují pravidlo, jelikož mi hodně brzo došlo … co si tím pomůžu …nic a nadále budu tím sociálním odpadem v naší společnosti s nefungující sociální politikou a pouhou továrnou na extrementy... když budu spekulovat nad výsledky říjnových voleb u nás … co změním, když budu hodnotit, jakým způsobem v USA „tramp do bílého domu přišel“ … akorát to zavání prdelkováním a poklonkováním modro-bílým pruhům na jejich vlajce, a že nás pomalinku okupují … si ne a ne , to stále přiznat ...

Velice si vážím těch kolegů blogerů, kteří se mě dotazovali, a sice skrz E-mail, co je se mnou, co se stalo, co se děje, jestli budu ještě psát? Chtěl bych jim jednak za to poděkovat, ale zároveň musím přiznat, že na základě těchto dotazů jsem zveřejnil článek s názvem :

Druh: Homo sapiens sapiens...člověk moudrý, rozumný...

Na hlavní, tedy titulní straně jej už nenajdete, byl z titulní strany stažen, pro porušení právě zmiňovaného kodexu. V mých rubrikách zůstal ... zatím ... snad... uvidíme co bude dál ... Přiznávám, že byl stažen oprávněně, jelikož se jednalo do slova a do písmene o slátaninu, která se slušně řečeno nazývá HALUZ. Za normálních okolností bych se pod něco takového nepodepsal, ale měl to být z mé strany takový malý truc a šprajc … právě za ten cejch 0,00, s kterým nemohu souhlasit a beru to jako křivdu, i přes to, že jsem smluvní podmínky „odkliknul“. A také jsem se chtěl přesvědčit o tom, zda ještě umíme, alespoň někteří z nás, číst tzv. „ mezi řádky“, když už tedy jsme ten druh: Homo sapiens sapiens...člověk moudrý, rozumný... ale jak se podle toho vzájemně k sobě chováme ...

Ne, už to dávno neumíme, číst mezi řádky, už jsme to dávno zapomněli ...... a já se stal rebelem …..

Což ve mně vyvolalo vzpomínku na úsměvné vyprávění jednoho herce. Bylo to z doby, kdy,  „esenbáci“ dávali duchaplné otázky řidičům : „ Pane řidiči, víte jakého přestupku jste se dopustil ? „

A ten herec, kterého zastavili pro rychlou jízdu v obci, tak obratně zareagoval : „ Ano, vím !   A také vyžaduji trest !   Vyžaduji ten nejvyšší trest !   Já vyžaduji trest smrti ! „