Hradec Králové a Pardubice, tato města spojuje řeka Labe, ale také antagonistická rivalita

Prahu a Brno dělí od sebe 200 km dálnice a celá řada antagonistických názorů. Hradec Králové a Pardubice, jsou na tom obdobně v boji o to...nej, nej, nej ... Jsou však od sebe vzdálena pouhých 20 km, a o to je ta "bitva" silnější.

PROLOG :
... budu se snažit o nestranné hodnocení, abych žádnou ze zúčastněných stran nepoškodil, abych v někom nevyvolal pocit křivdy, prostě budu se snažit psát v rámci pravidel " FAIR PLAY "... Ale zároveň podotýkám, že jsem se narodil v Hradci Králové, kde jsem vyrůstal a žil do svých 20-ti let, a také se tam i plánuji vrátit, až k tomu nastane ten pravý čas. Jednoduše jsem HRADEČÁK, takže ...

    Rozhodl jsem se k napsání tohoto článku, abych se pokusil malinko odlehčit atmosféru, ve které žijeme, a která neustále den, po dni, hodinu, po hodině, neustále tzv. " houstne ". Osobně si myslím, že toho negativního je už kolem nás, dost a dost. Celou řadu problémů musí člověk řešit sám v sobě, to jsou ty osobního rázu, ale je i celá řada problémů, která na nás působí z vnějšku, z okolí. Stačí shlédnout zprávy v TV, kdy je úplně jedno, jestli jde o kanál veřejnoprávní, a nebo privátní, stačí si otevřít internet a začít se, stačí se zaposlouchat do zpráv v rádiu, které letí éterem. Jsou to samá NEGATIVA, která by se nechala vyjádřit v %, cifrou 99,9999 % NEGATIVA a ten zbytek do 100 % jsou POZITIVA. Já se snažím si toto do sebe moc nepouštět, protože jako jedinec, který v poměru s celkovým počtem obyvatel naší planety, jsem opravdu kapičkou v obrovském oceánu. Já jako jedinec jsem opravdu jedno malé NIC v celém tom nekonečném vesmíru, kterým jsme obklopeni. Toto si uvědomuji, a proto se nesnažím prorážet hlavou zeď. O to jsem se snažil v době, kdy u mého věku byla ještě přípona "cet" . Ale stejně jsem zeď hlavou neprorazil, akorát mi zůstaly na hlavě boule, které časem zmizely. Zůstaly mi i šrámy na duši,které ale do těchto chvil nezmizely. A tak já jako jedinec určitě nevyřeším co poslanci odhlasují, stejně si to zrealizují po svém, tak aby to bylo, ne ku prospěchu nás všech, obyvatel ČR, ale ku prospěchu jejich. Já jako jedinec určitě nevyřeším neustálé přebíhání imigrantů z jedné strany Evropy na druhou. Poznámka : Včera na mně k večeru zvonili a stáli mi u dveří a říkali ....esen, esen, trinken, trinken,euro, euro, many,many....to mi asi madam Merklová poslala první várku. A tak, ani já ,co by samostatný jedinec, nevyřeším zlodějny, korupci, vraždy, znásilňování, stalkink, týrání, rabování, plundrování, a kriminalitu všeobecně. Kriminalitu, to nevyřeší nikdo na světě, to lze pouze minimalizovat. To pouze ministr spravedlnosti může veřejně v televizi prohlásit, že on, co by spasitel spravedlnosti, osobně dohlédne na to, aby bylo v naší zemi, tedy ČR, zajištěno všem  těm občanům, co se dostali do svízelné, nepříznivé a nezvladatelné životní situace, důstojného života a žití. Ale, abych jenom tzv. " neprudil ", tak pochopitelně ty zprávy v médiích jsou důležité a mají svojí váhu, protože kdybych je úplně vypustil a nesledoval co se děje okolo mě, tak bych pomalinku, a jistě, začal inteligenčně zahnívat, a kdyby se z tohoto zahnívání stal ortodoxní akt, či každodenní rituál, že bych se striktně odpoutal od okolního světa, abych si mohl žít ve své " slupce " tzv. " happy", tak by to určitě časem přešlo v demenci, kterou bych si tím v sobě vypěstoval a tzv. " rozjel ". Snažím se tedy spíše hledat trochu humoru, který by vyloudil občasný úsměv na mých rtech. Snažím se o trochu té satiri a parodie, která je na to nejlepší. Bohužel musím konstatovat, že i toto se pomalinku vytrácí, kdy ten opravdový a správný humor, to tzv. " zdravé rejpání " nahrazuje přeposílání naprosto stupidních a debilních video klipů, cestou sociálních sítí, tolik oblíbený termín dnešní doby, kdo jej nepoužívá, alespoň jednou denně nevysloví, tak je ve společnosti "OUT", klipů které nemají s humorem kolikrát nic společného, a naopak jsou spíše kontraproduktivní, jelikož někdy to spíše místo vtipu vzbuzuje pocit zvrhlosti.

   A tak, taková jednoduchá parodie-satira na téma "války" mezi městy, dokáže odlehčit ten " napnelismus ", alespoň na chvilku určitě. To, že je celá řada měst, městeček, vesniček, kdy se bojuje o vzájemnou rivalitu od dob jejich založení, to je všeobecně známý jev. Mezi nejpopulárnější určitě patří boj Praha v.s. Brno, a nebo naopak ?.... Brno v.s. Praha...a už jsme u toho...už jsme v sobě.... Tato záležitost je o to známější, jelikož se prezentuje i v médiích z úst různých umělců a herců. A to je dobře.  Praha a Brno leží od sebe 200 kilometrů. Už méně známým bojem jsou bitvy, obrazně vyjádřeno, mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Jsou o to intenzívnější, že obě dvě města leží od sebe pouhých 2O kilometrů a jedinné co je spojuje a svazuje, je ta skutečnost, že se tudy rozhodla kdysi téci řeka Labe. Každé z těchto měst mají své specifikum v oblastech... průmyslu, kultury, historie, památek,   sportu apod., každé město má něco určitě tzv. " do sebe ". Ale obyvatelé Pardubic jsou PERNÍKÁŘI a obyvatelé Hradce Králové jsou VOTROCI, a dokonce pamatuji i jeden archaický výraz, že jsou MECHOVÁCI. A na tomto ozančení a pojmenování to vše stojí, a také to i s tím celé padá. Je tady i ta skutečnost, že už se debatuje, a to velice intezivně, o názvu města, až dojde ke spojení. Tím, jak jsou blízko u sebe a vše se rozrůstá, tak teoreticky se vzdálenost pomalinku zmenšuje. Určitě jednou tedy dojde ke spojení, což je jedním z konspirančních témat. Jaký bude název, až se města vzájemně sebe dotknou. Podle mých posledních informací by měl název být HRADUBICE.

   A tak, když jsem chodil v Hradci Králové na průmyslovku, tak jsme ve třídě měli spolužáky, kteří dojížděli z Pardubic....takže si občas s námi Hradečáky užili své...ale vždycky ve vší úctě a korektnosti, v rámci nastavených pravidel a mantinelů. Neustále se snaží jedna, a nebo druhá strana se vzájemně " sejmout ", " natřít ", " vytočit ", " prudit ", neustále se hledají argumenty, které by vylepšily pozici toho daného města. Je to nikdy nekončící boj, ale je to ta správná " válka ", která se vede bez střílení, bez zabíjení, bez padlých, bez zraněných, bez bolesti, bez utrpení, bez genocidy. Dokladem by toho mělo být i zveřejněné video v mém dnešním příspěvku.

Hradec Králové

Dovolím si i do galerie umístnit několik fotografií, a jelikož jsem ortodoxní Hradečák, i když momentálně v Hradci Králové nežiji, tak asi je všem jasné, které město v galerii budu prezentovat. Nakonec ne nadarmo se říká, že Hradec Králové je do krásy druhou Prahou. Hradec Králové je i druhým největším městem v Čechách, opět hned po Praze. Poznámka : Prosím nepřehlédněte, že píši v Čechách, v souvislosti s velikostí města. Není tím myšleno v celé ČR. Aby nedošlo k nedorozumnění, a nebo k nahrávce na smeč, těm co v článku nehledají pointu, ale chybějící písmenka. Ale jak někdy používám : " ano chyby dělám, ale když já nemám k životu návod ". A takto bych mohl pokračovat.... Někdo mi možná namítne, že by chtěl mít moje starosti. Nebojte se nic, já mám svých starostí až, až, a jsou to starosti, že by se z nich......slušně napsáno zatočila hodně lidem hlava, ale proč bych se měl stále tvářit jako morous, být zapšklý, tvářit se nabubřele, stále sám sebe týrat, že budu neustále přemýšlet o svém životě a osudu, který mě potkal, že budu sám na sobě aplikovat sebemrskání. Ano jsem na tom tak, že na rozdíl od celé řady jiných lidí, mi je úplně jedno, ani mi na tom nezáleží, když večer ulehám, tak zda se ráno ještě vzbudím. Ano, kolikrát mám stavy, že používám větu... mně je to jedno...trpím totiž citovou lhostejností. Poznámka : Prosím pěkně termín citová lhostejnost není o tom, že by mi bylo tzv. " jedno " , kdybych např. na chodníku viděl umírat nemocného, nebo zraněného člověka a nepomohl mu. Citová lhostejnost je o tom, že z důvodu psychického onemocnění, a že jsem o vše v životě přišel a stratil, včetně svých blízkých a rodiny, tak jsem přišel o zájem mít smysl života, motivaci....že prostě nežiji, ale jenom přežívám. Já používám i výraz, že si připadám, jako továrna na extrementy. Toto jsem považoval za nutné prezentovat, aby nevzniknul mylný dojem, že když tedy mám tu citovou lhostejnost, tak na chodníku překračuji zraněné, a nebo když bych byl např. u dopravní nehody, tak bych nepomohl případně zraněným účastníkům nehody, apod.
  A tak v tomto, tak špatném, pro mě životě, kdy  ve své samotě přežívám den po dni, kdy se snažím prokličkovat v té naší celospolečenské džungli, tak se snažím, občas, o to zda se mi nepovede začít ten pocit, abych se alespoň pousmál. Jsou to už roky, co jsem ten důvod neměl, se alespoň pousmát. Ale jak mi to říkají lékaři ? Ono si to, pane Ivo, časem všechno sedne, uvidíte.

EPILOG :
... pokud se mi tímto příspěvkem podařilo vyloudit úsměv na vašich tvářích, alespoň na někom z vás, tak za to jsem moc rád. Zároveň mi je i jasné, že pokud se někdo ze čtenářů pustí do diskuze, tak poznám odkud ten dotyčný je, kde bydlí, za který " manšaft kope ". Když tam najdu palec nahoru je to Hradečák,tedy Votrok, a nebo Mechovák, ale když se tam objeví palec dolů, tak to je obyvatel Pardubic a přilehlého okolí, tedy Perníkář...