Seřval mě, ještě než dočůral na zdivo křesťanského kostela ...

… a stihnul si schovat svoje nádobíčko do kalhot. Prý, že tam mám postavit tojku(slangově mobilní WC). I lukrativnější historické památky u nás mají svoje zákoutí, a pokud si neodkladně potřebujete „ulevit“, tak se nežinýrujte.

V roce 2015 jsme si pokládali otázku, u nás ve Staňkově, zda vůbec dokážeme náš kostel zachránit. Ano, tato obava vyvstávala na úplném začátku, než začala vlastní oprava a rekonstrukce, která byla rozdělena a rozvržena na V. etap. V současné době se již píše L.P. 2018 a jsme ve IV. etapě, která právě vrcholí a během několika dnů bude uzavřena. To, že se udělal obrovský kus práce, tak to je zcela nezpochybnitelné, nakonec je to i zcela viditelné, že se s kostelem něco děje, v tom dobrém slova smyslu. Je to práce většiny nás všech, obyvatel Staňkova, kdy všem, kteří se podíleli na opravě a rekonstrukci kostela sv. Jakuba, a to nejenom finančně, ale i jiným způsobem, tak patří obrovské poděkování. Dovést opravu kostela do tohoto současného stádia nebylo vůbec jednoduché, kdy zejména náročnou skutečností bylo zajišťování finančních prostředků, které poskytovali jednak občané formou sbírek, ale i firmy, podnikatelé a samotné město Staňkov. O nic méně náročnější bylo i vyřizování veškerých administrativních záležitostí, formalit a povolení, ale i jednání s neoblomnými a neústupnými památkáři a s celou řadou dodavatelských firem. Už teď je zřejmé, že naše obava z roku 2015 se nevyplní a kostel sv. Jakuba se nám podaří zachránit. Co si budeme nalhávat, je to jedna ze zásadních dominant města Staňkov, kdy vůbec není podstatné a důležité, zda je ten, či onen, věřící, a nebo ateistou. Je to kulturní památka nás všech, která ke Staňkovu neodmyslitelně patří, s kterou se již nemusíme vůbec stydět se pochlubit. Ale co bude dál? Zvládneme do budoucna si náš kostel i ochránit?

... kostel sv. Jakuba ...

Je zbytečné připomínat, že v minulých, leč nedávných, dobách se blízkost kostela stala velice oblíbenou destinací jistých skupin místního obyvatelstva, které přilehlou travnatou plochu, zejména potom během slunečných dnů, okupují, táboří na ní a pořádají alkoholové dýchanky, zatímco jejich potomci využívají zdi kostela k míčovým hrám … kdo dokopne balón co nejvýše na zeď, a nebo k výtvarné seberealizaci na plochu kostelních zdí. Mohl bych být zcela určitě konkrétnější co je myšleno pojmem “jisté skupiny místního obyvatelstva“, ale cílem tohoto článku není provádět defektaci a selektování staňkovských obyvatel, což by vedlo k vyvolání emocí a nálad typu … diskriminace, rasismus, apod. Nakonec většina z nás minimálně jednou denně cestu okolo kostela absolvuje, a že nic neříkáme, tak neznamená, že jsme slepí. Racionálnější v tomto případě bude připomenout, že všichni, bez rozdílu, jsme Homo sapiens sapiens, v překladu člověk moudrý - rozumný. A tak je zcela nemyslitelné, aby se dotyčný jedinec odkolébal z trávníku k rohu kostela, vytáhnul z kalhot svoje nádobíčko a ulevil si. Jen těžko si dovedeme vůbec představit, že by si toto kdokoliv dovolil třeba v Praze u chrámu sv. Víta, či v Kutné Hoře u chrámu sv. Barbory, nebo v Hradci Králové by očůrával cihlové zdi chrámu sv. Ducha, a nebo na plzeňském náměstí v rohu katedrály sv. Bartoloměje by se staženými kalhotkami seděla na bobku “dáma“. Jsou to úplně stejné příměry, jako s místním kostelem sv. Jakuba, kdy se jedná o naprostou nechutnost budící veřejné pohoršení a je vyjádřením zneuctění kulturního a historického dědictví našich předků. O nic lepší to není s pořádkem a úklidem po ukončení pikniku, kdy účastníci sice odcházejí, ale odpadky po nich zůstávají. A to, že nově opravený a rekonstruovaný kostel, zejména potom jeho fasáda, bude na tyto nekulturní kreatury působit, jako rudý hadr na býka, tak to je zcela bez debat. Je jenom otázka času, kdy se do toho pustí, a kdy se do čerstvé, ještě vonící novotou, fasády zakousnou. Jak je to dávno co byla vybudovaná nová lávka? Jak je to dávno, kdy byl opraven most? Na lávce je možné již zaregistrovat první sprejérské pokusy a pod mostem, je již prakticky počmárané co se počmárat nechalo. Navíc podmostní prostor je ideálním místem ke shlukování se mládeže, za účelem konzumace a s tím i provozování dalších, pro ně příjemných, činností na veřejnosti. Škoda, že si to tam pletou se sběrným dvorem, velká to škoda. Je doslova úsměvné, jakým způsobem je využitá kamera, která je umístněna a namířena v bezprostřední blízkosti, maximálně 10 metrů, přímo na lavičku (směrem od lávky pod most), kdy nepřetržitě snímá igelitky plné nejrůznějšího brajglu, které jsou rozvěšeny na lavičce, a nebo rozkopány v její blízkosti … další sběrný dvůr? To potom si člověk začíná říkat, za jakým účelem byly kamery instalovány, když jedna z nich monitoruje lavičku, na kterou si není možné sednout, jelikož je obsazena igelitkami. Nestálo by za pokus přehodnotit rozmístění kamerového systému a jednu z kamer věnovat k monitorování močících staňkovských obyvatel na kostel sv. Jakuba? 

Držet se rčení, nehas co Tě nepálí, není zrovna to nejšťastnější, i když …. po osobní zkušenosti, kdy jsem se snažil vysvětlit konkrétním aktérům, že močení po zdech kulturních a historických památek není správné, tak to jsem si tedy naběhnul. Okamžitě nastala situace, že nejlepší obrana je útok, a tak jsem se dozvěděl od pána, který si právě zapínal poklopec : … tak nám sem máš dát tojku (použil slangový výraz a měl na mysli mobilní WC od firmy TOI).