Na French Open-2018 se schylovalo k tenisovým masakrům ... "skutek však utek" ...

Narazila kosa na kámen, potetovaná tenisová věž, Karolína Plíšková, šla proti krásce z ruské Sibiře, hekající siréně, Marii Sharapovové. Potom se i přidala Serena Williams, která prohlásila : "S tou malou mrchou nesmím prohrát !"

Vše se odehrálo tuto sobotu (02.06.2018) a všemu tomu předcházel poměrně velký mediální, ale i sázkařský, humbuk. Všemu naznačovalo, že snad dokonce na pařížských tenisových kurtech i krev poteče. Ano, dávala se obrovská šance této zajímavé situaci, že by to mohla být v sobotu odpoledne opravdu tenisová řežba. I sázkařské kanceláře se k tomuto tenisovému šílenství nechaly strhnout a nejraději by braly, kdyby pro tenis existovala plichta. Obě dvě aktérky nastupovaly do zápasu, do té očekávané bitvy, s téměř shodným sázkovým kurzem. Leč opak všeho byl pravdou a hodně lidem, kteří se motají okolo tenisu, včetně fanoušků, velice rychle spadla brada. Senzace se nekonala a všechno bylo odbyté (spíše odbité) v téměř rekordním čase, ve dvou, velice kraťoučkých setech. Plíšková vypadala odevzdaně, rezignovaně, a nebo to celé spíše znechuceně ignorovala, a jak se říká „ házela nevšímáky“, ploužíce se při tom po kurtu … VONI se snad všichni zbláznili, že tady v tom vedru mám běhat po povrchu z nějakých rozemletých červených cihel, potím se jak dveře vod chlíva, práší mi to do frňáku a k tomu mám poslouchat to nekonečný hekání nějaký ruský Marfušy … Protipólem toho celého byl fakt, že Sharapovová do toho bušila, tedy do zjevně otrávené Plíškové, no, někdy se to také ve slengové mluvě používá, že mlátí do toho, nebo do něčeho, jak komediant do opice. Rozhodně Máňa nezapřela ruskou zarputilost, bojovnost, či odhodlání, takže „zabejčilost“, a rozhodně tam ty nějaké ruské geny , tam někde docela vzadu, zcela jistě budou a má je tam. Přesně podle vzoru frontových vojáků, když šli do útoku, snad chybělo už jenom to „hurááá, hurááá, hurááá“. Po tomto zklamání nastala další komická situace, která jenom dokazuje tu skutečnost, že na letošním French Open se s tím turnajový pavouk vůbec nemaže. Dnes ( 04.06.2018) v odpoledních hodinách, v osmifinále, se potkaly odvěké "kámošky", Maria Sharapovová, vracející se na špičku po své dopinkové „aférce“ a Serena Williams, která se snaží vrátit na špici po mateřské dovolené… tak to bude vážně mazec, jelikož Serena prohlásila : S tou malou mrchou nesmím prohrát !!! … se mají holky fakt asi moc rády … Ale všechno to byl jenom papírový plán a ze strany Sereny lze hovořit, že to její, zde zmiňované, „kamarádské“prohlášení, tak to lze zařadit do skupiny tzv. „výkřiků do tmy“. Krátce, ale opravdu kraťoučkou chviličku před rozpinkáváním, tedy před zahájením bitvy, mezi velmocemi, což by v době studených válek mělo i politický nádech, tak Serena na tiskovce ohlásila, že odstupuje z celého turnaje, z důvodu zranění. Tak a bylo vymalováno a opět nám všem popadaly čelisti. Serena se šla balit a Maria zadarmo postupuje. Co se bude dít dál ? Podle jakého scénáře bude turnaj pokračovat ? Nechám se překvapit, nemá cenu „špekulovat“. Spekulacím bych, ale prostor, ještě malinkou chviličku, poskytnul. Tenisový turnaj, jako takový, opustím, ale kolem sportu se budu ještě, ve vší úctě, trochu motat. Možná tedy i „špekulovat“. Vrátím se k naší Kájíně, která se poslední dobou malinko změnila. Kde je její vyrovnanost, chladnokrevnost, až flegmatičnost ? Kam se poděla ? Vždyť Kájínu vytočit, a ještě ke všemu na kurtu, bylo absolutně nemožné. A teď ? Poslední období ? To, aby se hlavní rozhodčí strachoval o svojí bezpečnost, aby neobdržel úder K.O., když Kájína bude měnit strany. Jsem si všimnul, proběhla malá zmínka, že její přítel, který mi je natolik „sympatický“, že nezvládnu jeho příjmení vyťukat na klávesnici, že tedy ten její přítelíček se stal zároveň jejím manažerem. Někdo může namítnout, že už je to doba, co jsou přátelé, a že je to tedy už i doba, co Plíškové se rozum přesunul malinko níž, přibližně do oblasti jejího rozkroku. Opak bude pravdou, protože určitou dobu se nic nemuselo projevovat, a sice vzhledem k určité časové setrvačnosti. Už první indícií však mohl být konflikt se Strýcovou, že se něco začíná dít. Je to generacemi vyzkoušená věc, že tato situace, kdy jeden z partnerů tomu druhému šéfuje, tak ne vždycky, a ne zcela, to funguje. Pokud to funguje, tak to lze spíše považovat, že výjimka potvrzuje pravidlo. Pokud se traduje, že za vším hledej ženu, tak to někdy, bohužel, i platí obráceně, tedy za vším hledej muže. Ano, přiznávám, může to být moje "špekulování". Trochu odbočím, abych se z těch jarních, ještě zatím jarních, veder ochladil a myšlenkami se přesunu k našemu jednomu z nejoblíbenějších zimních sportů, a sice k biatlonu. Příběh Soukalová-Koukalová, je krapánek kontroverzní záležitost, ale trochu to souvisí, včetně toho, že se vše projeví s určitou časovou setrvačností. Nejdříve byla změna na Koukalovou, omlouvám se, Soukalová se provdala a její manžel jí trpělivě doprovázel na závodech a vyhlížel v cílové rovince. Nejdříve manželské políbení a potom, až všechno to ostatní. Ano, tak to fungovalo, a předpokládám, že téměř každý věřil, že to tak bude i fungovat nadále. Leč nastala situace, že Gábina se, tak nějak začala vytrácet, tak nějak se jí snižovala motivace, až to celé dopadlo, tak jak to dopadlo … celé to sklouzlo v konec kariéry, medializace všeho možného, že jsem se i chvílemi obával, že nastanou tvrdé doby praní špinavého prádla skrz média. Může to být opět z mé strany "špekulantství", ale jistá podobnost s tenisovým příběhem Plíškové, nebo ? … v případě Gabriely Koukalové se v tom nebudu víc pitvat, ani nebudu provádět žádný hlubší ponor, jelikož jsou v celém příběhu i otázky zdraví a onemocnění, kdy z hlediska etického a humánního by nebylo korektní se takovým citlivým tématem zabývat. Na úplný závěr se vrátím zpět k tenisu do Paříže, a sice k Sereně a jejímu odstoupení. Také to nechci pitvat, jelikož se jedná o zdraví, tedy o zranění. Nechci zpochybňovat její prohlášení, ani nebudu, bylo by to totiž rouhání. Ale co si neodpustím, tak je ta skutečnost, není to zase tak dávno, cca rok to tedy už bude, a sice období, kdy pro Marii vypršel trest a vrátila se opět na kurty. Moc dobře si pamatuji, kdo na ní řval, a jak hlasitě, ať vypadne z aktivního tenisu, že nikoho její přiznání nezajímá, že jí nikdo dávat divoké karty na turnaje nebude, že jednou brala a dopovala, tak už nemá na „okruhu“ co dělat … atd. Byl to řev z obavy a strachu, že se vrací rivalka, nebezpečná soupeřka a možná i favoritka na Nr. „1“. Tehdy se Šarapovová opět stáhla do pozadí, jako by nebyla, nevědělo se moc o ní, nepsalo se moc o ní, ale teď je už zase tady a v plné síle. Paradoxní situací je ta skutečnost, že ty soupeřky, které se jí tehdy potřebovaly zbavit, tak jsou na letošním turnaji French Open stále ještě v turnajovém pavoukovi, a tedy může i dojít na lámání chleba.... málo platné, opravdu nejspolehlivější firmou jsou ty stále vzpomínané BOŽÍ MLÝNY.