Invalidní důchodci, jak se Vám tu žije, tady v tom Kocourkově ?

Milostivá vrchnosti, blbě se nám tu žije, ale po tom, co jste sobě odmávali těch 7.000,- Kč a nám na „revanš“ 300,- Kč, tak můžete zase s čistým svědomím pokračovat v podřimování během jednání...

Na úvod svého příspěvku, bych chtěl předeslat, že jeho účelem není to, abych vyvolával jakoukoliv lítost nad svojí společenskou a sociální situací, či zdravotním stavem. Ale na autentickém útržku ze svého životního údělu bych chtěl poukázat na další tzv. „syčárny“ tohoto státu, kde sociální politika je absolutně nefunkční, pokud tedy vůbec ještě nějaká existuje.... Jinak by se naše milostivá vrchnost nemohla k důchodcům, invalidním, ale i starobních, chovat, jako k nepotřebnému a nepoužitelnému odpadu v této společnosti, kdy se z celé řady z nich stávají obyčejné továrny na exkrementy

.

V této souvislosti si neodpustím a musím se ještě dotknout uskutečněného populistického a propagandistického pokusu z nedávne doby, kdy „parta“ občanů, v počtu 3 osob, rozličného sociálního zařazení a postavení ve společnosti, zkoušela žít, tedy vlastně přežít, ze životního minima ve výši 3.410,- Kč. Nechci se v tom zpětně nejak detailně babrat, jelikož už je to ten nějaký pátek zpátky, co se tento pokus prováděl a pochopitelně i medializoval, ale celé mi to chvílemi i připadalo, jestli si to neobjednalo MPSV, protože to, tak nějak, vyznělo.... co vlastně chcete, vždyť se to s těmi 3.410,- Kč nechá zvládnout … ano, jistě,  " VONO "se to zvládnout nechá, tedy musíš, když nemáš jinou šanci … já se k tomu, v té době, kdy to frčelo v médiích a bylo to „IN“, neměl sílu vyjadřovat, jelikož jsem řešil další svoje zhoršující se zdravotní lapálie, což bylo i částečným důvodem toho, že jsem tak dlouho nepsal a nekomunikoval, ale k tomu se dostanu za okamžik. Teď už opravdu v rychlosti... celý ten pokus byl značně zkreslený, jelikož doba týdne, či deseti dnů v tomto případě není, ani nikdy nemůže být měřítkem. Měřítkem by byla minimální doba celý měsíc. Ale ze své vlastní zkušenosti, úplně reálným měřítkem je doba kalendářního roku, kdy měsíc, co měsíc, vyhlížíte poštovní doručovatelku, jako sexuální deviant vyhlížející si svojí oběť. K dalšímu zkreslení došlo tím, že pokus byl realizován v kolektivu 3 osob, kdy většinou v praxi se setkáme s tím, že pokud člověk je na sociálním okraji společnosti, tak je úplně sám. A o samotě, o tom co to je být sám, bych také mohl přednášet hodiny. Samozřejmě, že určitě co se týká financí, tak tzv. „ jeli každý na sebe „, ale mít možnost se s někým poradit je k nezaplacení, než když se musí člověk o všem rozhodnout sám. Posledním zkreslujícím aspektem byla cifra, kterou měli na den, protože vzít kalkulačku do ruky a vypočítat, že na den vychází životní minimum cca 113,- Kč.... tak to dnes zvládne žák na prvním stupni ZŠ. Ale ve skutečnosti je ta částka značně nižší, v závislosti na době, jelikož se musí snížit o podíl toho, co sice nesouvisí s denním přežitím, ale " VONO " to není jenom o stravě, ale i o položkách, které pravda, se nekupují každý den, ale někdy a časem je koupit musíte .... prostředky k zajištění denní hygieny... mýdlo, šampón, zubní pasta, toaletní papír, holící prostředky, hygienické vložky, či tampóny... každý občas by měl uklízet, kde přežívá, a také musí umývat nádobí, tedy úklidové, čistící a desinfekční prostředky... každý potřebuje občas čisté osobní, ložní prádlo, ručník, takže prací prostředky, prášek na praní, aviváž... čas od času je třeba něco vyřídit na úřadech, takže někam dojet, nebo poslat dopis … a to se v průběhu roku každý den, v rámci toho přežití, modlíte, aby se Vám nestala nějaká banální prekérka... nerozpadly boty, nerozjel zip u kalhot, a nebo nedostal „blbou“ chřipku, nebo rýmu, protože si musíte koupit v lékárně léky... jednoduše, to není jenom o těch 10-ti rohlících s hořčicí a jedné PET láhvi limonády s umělými sladidly / na den …

Daleko větší průšvih je to, když toto všechno, co jsem popisoval do teď, přežijete a nějak se v tom naučíte žít, tak zradí definitivně zdraví, a sice tím stylem, že přestáváte zvládat svoje základní životní potřeby. O to je ta situace ještě horší, když je člověk sám a nemá opravdu nikoho a bez cizí pomoci se neobejde. To už je tak frustrující situace, že Vám vůbec nevadí poznámky a dotazy těch zdravých … jak to že máš 3. stupeň invalidity a jsi osobou ZTP(zdravotně těžce postiženou) ve 2. stupni, když chodíš jenom o berlích ... můj autentický snímek z léta roku 2016 již dávno neodpovídá realitě a mílovými kroky směřuji tam, kde se zcela běžně stává, že se člověk i několik let neví co se děje za dveřmi... na LDN-ku.

Ale i v této situaci naše milostivá vrchnost na nás, takto zasažené jedince, myslí a za tímto účelem vymyslela příspěvek na péči. To, že tento příspěvek je nastaven tak, a v praxi je aplikován na těch co jej potřebují ve stylu KOCOURKOVA, tak to je ostudná otázka druhá.

Poznámka :

Ještě si dovolím několik odborných termínů a podmínek, které nastavilo MPSV, jelikož ne všichni jsou do této problematiky zasvěceni. A věřte mi, buďte za to rádi a važte si toho nejcennějšího co člověk má- zdraví, i já jsem se o toto do nedávna nemusel zajímat, ani mě v životě nikdy nenapadlo, že někdy budu závislý na pomoci druhých.

TEORIE... pro úředníky

Občané závislí na cizí pomoci mohou dostávat příspěvek na péči, který činí 880 až 15 200 korun měsíčně. Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo metodický pokyn, podle kterého posudkové komise hodnotí žadatele a vyměřují konkrétní finanční částku. Příspěvek na péči dostane osoba, která kvůli  dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu  velice potřebuje cizí pomoc, jinak vůbec nezvládne svoje základní životní potřeby.

Základní životní potřeby, podle kterých určujeme stupeň závislosti

Mobilita : vstávání a usedání, stoj, měnění poloh, chůze s přestávkami 200 metrů po nerovném povrchu, chůze po schodech do vyššího patra, užívání dopravních prostředků včetně tech bariérových.

Orientace : poznávání a rozeznávání  zrakem a sluchem, orientace  časem nebo místem nebo osobou, přiměřené reakce na obvyklé prostřední a situace.

Komunikace : schopnost dorozumět se a porozumět mluvenou srozumitelnou řečí nebo psanou zprávou, chápání všeobecně používaných základních obrazových symbolů a zvukových signálů, užívání běžných komunikačních prostředků.

Stravování : výběr hotové potraviny,  nalití nápoje, porcování a servírování stravy, jedení a pití, dodržování stanovené diety.

Oblékání a obouvání : výběr přiměřeného oblečení, oblékání a obouvání – svlékání a zouvání se, manipulace s oblečením.

Tělesná hygiena: používání hygienického zařízení, mytí a osušování různých částí těla, česání a holení se, ústní a celková hygiena.

Výkon fyziologické potřeby : včasné používání WC, vyprázdnění, očista, užití hygienických pomůcek.

Péče o zdraví : dodržování stanoveného léčebného režimu a ošetřovatelských opatření, s použitím potřebných léků a pomůcek.

Osobní aktivity : vstupování do vztahů s jinými osobami, dodržování denního programu, aktivity obvyklé věku a prostředí, vyřizování vlastních záležitostí apod.

Péče o domácnost : finanční hospodaření, manipulace s předměty denní potřeby, běžný nákup, ovládání spotřebičů, vaření apod.; nehodnotí se u nezletilých.

PRAXE …. pro invalidního důchodce

Na základě rozhodnutí posudkového lékaře, kdy jsem nebyl osobně přizván k posudkovému řízení, vše bylo rozhodnuto na základě prostudování zdravotní dokumentace a lékařských zpráv, tedy vyloženě byrokratickou formou, mi byl přiznán I. stupeň a posudkový lékař z papírů vyčetl, že samostatně nezvládám 4 potřeby z celkových 10-ti. V podstatě mi bylo sděleno, že sice od pasu dolů jsem prakticky zcela nefunkční, ale horní končetiny mám zcela zdravé, a tak očistu po použití WC zvládnu a párky si také ohřeju, takže hlady neumřu. Zarážející a „kocourkovské“ na tom je nepoměr stanovených podmínek, včetně nepoměru finančního odstupňování a počtu závislostí. Při I. stupni je nejvíce nezvládaných potřeb za nejnižší, přímo směšnou, sazbu. V mém případě musí asistenční pracovník se mnou zvládnout 4 potřeby za 880,- Kč/ měsíc. To není už, ani komické, to už je přímo tragické, jelikož v přepočtu na čas strávený asistenčního pracovníka se mnou jsou 2 hodiny dopoledne a 2 hodiny odpoledne, což je za měsíc cca 120 hodin, a za to je 880,- Kč. Docela slušná hodinová mzda 7,30 Kč/ hod. Žádost jsem si podával 27. června 2016 a vyřízena mi byla 2. prosince 2016. „Kocourkovský“ zákon vytváří prostor pro úředníka celkem 105 dní na vyřízení, na to aby na ten paír upadlo to byrokratické razítko. Kdo za tu dobu vytvořil prostor pro mě ? Já jsem celou tu dobu, kdy jsem čekal, potřeboval to o co jsem si žádal, tedy příspěvek na péči. Nikoho celou dobu nezajímalo, že mám tak omezenou pohyblivost, že radši už nikam nevycházím, že při cestě doma, v bytě na záchod, tak 3 x zakopnu a 2 x upadnu. Nikdo se mnou neřešil, kdo mi nakupuje, když já sám nejsem toho schopen, z důvodu špatného výkonu svých fyziologických potřeb. Ovšem co mi bylo zdůrazněno, že jednak si mám vést přesnou evidenci a vyúčtování o tom, jak těch 880,- Kč/ měsíc využiji, a také mi bylo zdůrazněno, že musím nahlásit, když budu hospitalizován, abych nebral příspěvek na péči, když se budou o mě starat v nemocnici.

Takže, milostivá vrchnosti, takhle se žije invalidnímu důchoci v Kocourkově, který téměř 40 let makal, a dřel a při tom si odrauboval svoje zdraví a teši není schopen, ani dojít pro rohlík do krámu. Ale co je to proti Vašim starostem... řešit kvóty... jak se zavděčit imigrantům... kolik na ně padne z rozpočtu … aby nedošlo k jejich diskriminaci, že se se na jejich jídelníčku objeví knedlík a vepřové …...

A kdyby jste v budoucnu plánovali nějaký obdobný pokus, ke kterému jsem se v krátkosti vyjadřoval výše tohoto příspěvku... jestli se to za těch 880,- Kč/ měsíc nechá zvládnout, tak velice ochotně se toho zúčastním.

Ale VONO se to zvládnout dá, protože horní končetiny mám ještě zatím zdravé, a tak ten zadek si utřu a párky si také ohřeju a hlady neumřu.

Přesně podle Vašich předvolebních hesel, že vytvoříte každému, v jeho těžké životní situaci, důstojné podmínky pro jeho dožití.