Dopis adresovaný, jeho excelence, Otec Biskup, Mons.ThLic. Tomáš Holub,ThD....

... u příležitosti jeho slavnostního jmenování dne 30.04.2016, do  funkce Otce Biskupa plzeňské diecéze, který obsahuje nejenom blahopřání, ale i seznamuje s běžným životem v jedné z našich farností. 

PROLOG :

... v životě není třeba zbytečně mluvit a slibovat, ale ať  skutky mluví za nás, za všechny ...

Vážený Otče Biskupe,

dovolte mi touto cestou, abych Vám poblahopřál, jednak jménem svým, ale i jménem celé Římskokatolické farnosti ve Staňkově, k Vašemu slavnostnímu jmenování a uvedení do funkce Biskupa plzeňské diecéze. Přejeme Vám, aby se Vám práce dařila, měl jste z ní radost a plně Vás naplňovala. Stejnou měrou i přejeme Vám a Vaší rodině pevného zdraví a hodně šťastných dnů, jak ve funkci, ale i v osobním životě. Doufám, že se na mě nebudete zlobit, když využiji této příležitosti a trochu se rozepíši v souvislosti s Římskokatolickou farností ve Staňkově, jelikož by nebylo korektní, abych se nezmínil o vynikající práci a službě našeho pana faráře Wojciecha Pelowského. Ještě než začnu psát, tak bych se chtěl omluvit, kdybych použil v obsahu svého dopisu neobratných, či neodborných výrazů, které se týkají problematiky církve, ale nejsem v této oblasti žádným profesionálním a erudovaným odborníkem. Berte to prosím tak, že Vám budu psát, jako člověk-člověku.Jsem obyčejný člověk, který ve svém životě převážně zažíval, to co by se nechalo označit zápornými znaménky "minus". Jak se někdy používá, na to že mi bude 54 let, tak už toho mám dost za sebou. V posledním období, v řádech několika let se vše tzv. " točí " okolo mého zdraví, kdy z důvodů nepochopení mojí nemoci, psychické nemoci, jsem se ocitnul v situaci, že jsem o vše přišel, jednak o rodinu, přátele, známé, kamarády...apod., ale i také jsem přišel o domov, střechu nad hlavou a veškeré své věci. Po téměř 9 měsíční hospitalizaci v psychiatrické nemocnici v Dobřanech, kdy jsem si v závěru hospitalizace již byl schopen sehnat i bydlení, a jelikož mi bylo tzv. " jedno " kam půjdu, kde začnu nový život, kde se znovu začnu začleňovat do společnosti.... tak mě to nasměrovalo tam, kde jsem sehnal bydlení, a sice do Staňkova. Tady ve Staňkově jsem tedy, po uzdravení a propuštění z hospitalizace, začal svůj nový životní příběh....začal jsem žít svojí druhou šanci, kterou jsem od života dostal, stal se ze mně řádný občan Staňkova, s trvalým bydlištěm ve Staňkově.... a to bylo v květnu 2015.

Po krátkém čase v novém a neznámém prostředí jsem se ve Staňkově i setkal s místním panem farářem Wojciechem Pelowskim. Musím přiznat, že jsem nečekal, že mě pan farář tak ochotně přijme, že mě vyslechne, a to že mi pomůže, tak to jsem už vůbec nepředpokládal. A navíc a hlavně, tady byl ostych a stud z mé strany, jelikož do doby než jsem onemocněl, tak jsem vždy vše zvládal sám, bez cizí pomoci....a teď....prostě jsem si připadal trapně, jako žebrák, protože současná společnost, hlavně její sociální politika nemá úplně čisté svědomí. Mě pustili z nemocnice, ale nikoho nezajímalo jestli mám peníze, kde budu bydlet, jestli mám co jíst....Bydlení jsem si musel zajistit ještě z nemocnice a finanční prostředky na živobytí, tak to jsem si musel teprve vyřizovat, až z místa bydliště.Když jsem poprvé zazvoznil na staňkovské farnosti a přišel mi otevřít pan farář Wojciech Pelowski, ten okamžik nezapomenu už nikdy, co budu živ. Otevřel mi člověk, který mě vyslechl, zajímal se o můj životní příběh, okamžitě telefonicky vyrozumněl i paní Petrašovskou,která se angažuje v místní charitativní organizaci při farnosti ve Staňkově. POMOHLI MI. Vybavili mě základními potravinami, ošacením,a dokonce mi i poskytli malou finanční hotovost, jelikož já neměl, ani na to abych si mohl začít vyřizovat sociální dávky, kdy jsem musel jet na úřady např. do Horšovského Týna, a nebo do Domažlic. Na konci tohoto setkání se mě pan farář společně s paní Petrašovskou zeptali zda jsem věřící. Vysvětlil jsem jim to, jak to u mě, tehdy, s vírou bylo, v souvislosti s tím k čemu jsem byl veden za přispění minulého režimu. Pan farář Pelowski mi však řekl, že když se na to budu cítit, tak mohu přijít v neděli na mši svatou do kostela sv. Jakuba ve Staňkově. Pan farář mi také řekl, že modlit se má právo každý. A tak od té doby navštěvuji pravidelně, neděli,co neděli, kostel sv. Jakuba,mši svatou a kázání pana faráře Pelowského.....sedávám vpravo, v poslední lavici, pěkně v koutku, já jsem samotářem, protože lidi moc nevyhledávám, s ohledem na můj zdravotní stav, lidé mi hodně v životě ublížili.Postupem času jsem více a více přicházel do styku s panem farářem, až se z toho stal pravidelný každodenní rituál, kdy jsem se mu snažil pomáhat s tím co jsem byl schopen v rámci svých možností. Postupem času jsem si totiž uvědomil, to co jsem do té doby nikdy neměl možnost si uvědomit. A sice, že práce, služba faráře je tak náročnou, jednak časově, ale i z hlediska, že pan farář neúnavně přijímá lidi, farníky, kteří se mu svěřují se svými problémy, on je pokorně poslouchá a snaží se jim poradit a pomáhá. Nikdy jsem neměl zdání, že pan farář má tolik věcí na starosti, že se stará o mše, svatby, křty, pohřby, přípravu nových farníků, tedy výuku náboženství, má na starosti i tzv. "papírování ", a to jsem určitě nevyčerpal ještě všechny jeho povinnosti, jelikož je ani všechny neznám. Dále do jeho kompetence spadá, dá se říct, veškeré dění ve Staňkově, co se nechá nazvat společenské a kulturní. Abych byl konkrétní, a co jsem měl možnost už tady ve Staňkově zažít, co vše pan Pelowski připravoval a organizoval...Noc knihoven, kdy v prostorách fary byl hostem i populární herec pan Švehlík, Noc kostelů, kdy se konal i koncert a vyhlídka na věži, výstavy obrazů pro všechny obyvatele Staňkova, na podzim to byla propagace a organizace dobročinné akce MISIE 2015 pro Filipíny, kdy měl obrovskou starost s tím, aby bylo co nejvíce památkových a vzpomínkových předmětů. Kdy už prakticky od prvního adventu probíhaly různé kulturní akce, koncerty, které vyvrcholily v době Vánoc perfektně připraveným vánočním programem. Realizace živého Betlému na farní zahradě, který byl otevřený denně od rána až do tmy a to, až do 3.ledna 2016, kdy opět návštěvníci, zejména děti, dostávali drobné dárečky, pohoštění a pro dospělé byla v kamenném Betlému výstava historických fotografií, dokumentů a kronik, vše co se týká Staňkovského kostelu sv. Jakuba a celé farnosti. S maximální pečlivostí a důsledností dbá na to, aby do historické kroniky zdejší farnosti bylo veškeré dění ve farnosti zaneseno.

V prostoru fary je zřízena, a i funguje, farní knihovna, kdy se pan farář snaží zapojovat co nejvíce i děti. Z tohoto důvodu i opatřil do farní knihovny promítací projektor, kdy probíhá pravidelné promítání filmů(DVD,USB) s náboženskou tématikou, zejména potom jsou to filmy zaměřené na rozšiřování znalostí Písma Svatého. Musím zdůraznit, že dětem se hodně věnuje, i při svaté nedělní mši, kdy jim dává drobné úkoly, aby to rozvíjelo jejich zájem o náboženství. Obrovskou starost si pan Pelowski na sebe vzal s tím,že neúnavně shání dary,prostředky na opravu kostela, kdy zrealizoval akci formou dopisů, kdy oslovil v podstatě všechny občany Staňkova a přilehlého okolí. Za jeho přispění úspěšně proběhla 1.etapa opravy střechy kostelu, kdy už teď připravuje další etapu, která bude v létě, ale i také znovu a znovu oslovuje případné dárce a přispěvatele.Letošní Tříkrálovou sbírku, kterou nejenom, že společně s charitou, pod vedením paní Petrašovské, připravovali a připravili perfektně a profesionálně do posledního detailu a tzv. "do posledního puntíku". Ale pan farář Pelowski i osobně byl příkladem, kdy přímo on sám s dětmi prováděl sbírku celý týden, den co den,od rána, až do odpoledních hodin, kdy ihned po návratu, bez chvilky odpočinku, šel sloužit mši svatou.Musím přiznat, že za celý svůj život jsem nepotkal, ani nepoznal lepšího člověka, tak obětavého, pracovitého, příjemného, poctivého, s tak obrovským a otevřeným srdcem. Člověka, který se své profesi, práci, nebo službě, nevím jak to správně napsat, neznám terminologii, ale věnuje se jí se vší láskou, věnuje jí celý svůj čas, celých 24 hodin denně.

S panem farářem jsem dnes a denně v kontaktu, a tak i vidím, že kolikrát není úplně zdravotně fit, každý z nás má i občas rýmu, je nachlazen apod.....jak se říká tzv. " něco ma mě leze ".... , ale ještě se nestalo, že by někoho odmítnul, a nebo nevyslyšel. A to vše dělá i na úkor své rodiny-rodičů, kterou má až v severní části Polska, s kterou se vidí opravdu zcela sporadicky, protože vše zasvětil své práci, či poslání, tady ve Staňkově a přilehlých obcích, které spadají do Staňkovské farnosti.A v neposlední řadě musím i vyzdvihnout to, že pan farář Pelowski je tady velice oblíbený, obyvatelé Staňkova ho mají rádi, rádi a s důvěrou se na něj obracejí, chodí za ním na faru, v létě do prostoru farní zahrady, kdy všichni společně tady debatují a hovoří. Právě proto neúnavně i zvelebuje prostor farní zahrady, aby se každý farník, který zahradu navštíví se tady opravdu cítil dobře a bylo to opravdové místo duchovního odpočinku Pan farář nezná slova : nemám čas, teď nemohu, nevím, apod. záporné odpovědi a negativní postoje. Pan farář je vždy vstřícný, ochotný a obětavě a s pokorou naslouchá těm druhým. Neustále se snaží realizovat svoje nápady, které vyplývají s jeho službou ve staňkovské farnosti. A tak se i stalo, že se začátkem letošního roku je pravidelně vydáván, každý týden, Zpravodaj Římskokatolické farnosti ve Staňkově, jehož jeden výtisk si Vám dovoluji i zaslat. V současné době připravuje setkání válečných veteránů v Holýšově v rámci oslav konce 2.sv. války, které se uskuteční dne 06.05.2016.

A následně bude i v neděli 08.05.2016, po mši svaté, slavnostně zahájena dlouhodobá výstava obrazů ve výstavním sále Betlému Římskokatolické farnosti ve Staňkově. A potom následuje Noc literatury 2016, jelikož ta loňská měla veliký ohlas. A v plném proudu jsou také i přípravy programu na akci Noc kostelů. A jako takovou „třešničkou, na tom duchovním dortu“ je pohlednice Římskokatolické farnosti ve Staňkově. Je to kompletně dílo pana faráře Pelowského, kdy sám vymyslel návrh a zajistil celou realizaci, včetně tisku pohlednic. Vážený Otče Biskupe, na závěr svého dopisu bych chtěl už jenom jedno, a sice, že já osobně si pana faráře Pelowského velice vážím, stejně tak jako si jej váží i ostatní obyvatelé města Staňkov a okolí, za to všechno co pro nás ve Staňkově, v rámci Římskokatolické farnosti, dělá. Přáním nás všech, místních staňkovských farníků, je to, aby i nadále náš pan farář, pan Pelowski, byl co nejdéle naším panem farářem, jelikož za jeho služby jsou zde opravdu vidět výsledky. Je znatelné, jak s obrovskou pečlivostí a důsledností a hlavně odpovědností k celé, jemu svěřené, farnosti přistupuje. Každý den je vidět, jak svěřenou farnost zvelebuje, a jak chod celé farnosti i vylepšuje. Doufám, že teď nenapíši něco neobratného v souvislosti s mojí neodborností v otázkách církve. Pan farář Wojciech Pelowski je tím pravým, a na pravém místě, tady u nás ve Staňkově, služebníkem Božím.

S hezkým pozdravem od všech místních farníků se s Vámi loučí,

Ivo Panuš ze Staňkova.

Staňkov 02.05.2016

EPILOG :

... život je  cesta daleká, někdy však bývá i s marným čekáním ...